Státní vlajka

Vlajka je jedním z obecně nejznámějších státních symbolů. Má tři barvy: bílou, červenou, modrou. Díky modrému klínu má neobvyklou podobu a je tak v Evropě ojedinělá. Vyvěšuje se při státních svátcích a výjimečných událostech. Označuje též budovy státních orgánů – třeba ministerstva, krajské úřady nebo Úřad vlády České republiky. Můžete ji vidět také při mezinárodních sportovních utkáních – například při mistrovství světa v ledním hokeji nebo třeba na olympiádě.
Modrý klín
Modrý klín musí sahat do poloviny délky vlajky. Opticky se to tak nezdá, právě proto, že má modrá plocha podobu klínu, který se zužuje do špičky – působí tedy kratším dojmem. Modrý klín je vždy na straně žerdi (stožáru), proto mu také říkáme žerďový klín. Modrá barva se na vlajku dostala v roce 1920. Do té doby byla naše vlajka „pouze“ bíločervená.
Bílý pruh
Horní polovinu vlajky tvoří bílý pruh. Při vodorovném věšení musí být vždy nahoře. Při svislém věšení praporu musí být tento pruh při pohledu na ni vlevo.
Poměr stran
Při definici podoby vlajky je také důležitý poměr stran. A tato skutečnost byla součástí schválení státní vlajky při založení naší republiky. Naše vlajka má poměr stran 3:2, znamená to tedy, že má tvar obdélníku.
 Červený pruh
Červená barva vyplňuje dolní pruh státní vlajky. Státní vlajka musí mít vždy pověšena tak, aby při pohledu na vlajku byl červený pruh dole anebo – v případě praporu pověšeného svisle – vpravo.
Jak užívat vlajku
Podobu vlajky, stejně jako pravidla jejího užívání, stanoví zákon. Mimo jiné se v něm říká, že je zakázáno umísťovat do vlajky obrázky či různé symboly. Při smutečních obřadech nesmí být vlajka spuštěna spolu s rakví do hrobu. Zákon také upravuje správný postup vztyčování a snímání i to, že se vlajka nesmí dotýkat země.

Historie

Prapory se dřív vyšívaly ručně. Aby to netrvalo tak dlouho, někdo vymyslel zjednodušené prapory, kde stříbrného lva nahradil horní bílý pruh látky a červený štít dolní červený pruh. Stejnou podobu měla i vlajka, vztyčená na domě, kde bydlel budoucí československý prezident Masaryk, i první vlajky vyvěšené po vyhlášení samostatného Československa.
Po úředním zavedení třetí státní barvy ji muselo Československo uplatnit i na své vlajce. Proto v roce 1920 přibyl k dosavadním pruhům, bílému nad červeným, ještě modrý klín. Původně měl dosahovat pouze do třetiny délky celé vlajky, ale poslanci parlamentu rozhodli, že bude prodloužen až do její poloviny, což lépe vypadá.
V první polovině 19. století se v Čechách všeobecně rozšířily bíločervené zemské prapory a vlajky. Horní pruh byl bílý, dolní červený. Časem, zejména od poloviny 19. století (po roce 1848), tyto vlajky a prapory vnímali lidé obecně jako český národní symbol. Stejnou podobu měla úplně nejstarší československá vlajka, poprvé vztyčená 18. října 1918 na domě, kde bydlel T. G. Masaryk, budoucí československý prezident. Problém však spočíval v tom, že stejnou vlajku (bíločervenou) mělo i sousední Polsko. K původním barvám proto ještě přibyla modrá, která měla mimo jiné významné místo ve znaku Moravy, Slovenska i Podkarpatské Rusi. To ale znamenalo změnit i podobu vlajky a vymyslet, jakým způsobem do ní modrou barvu včlenit. Nakonec byl předložen návrh vlajky s modrým žerďovým klínem. Ten původně sahal do jedné třetiny délky dosavadní bíločervené vlajky, ale po mnoha protestech byl nakonec především z estetických důvodů prodloužen do její poloviny. V této podobě byla vlajka schválena 30. března 1920 a jako státní symbol České republiky platí v nezměněné podobě i dnes.

Informace

Jaký je rozdíl mezi praporem a vlajkou?

Vlajka je orientovaná vodorovně a upevňuje se k vlajkové tyči či stožáru lankem tak, aby se dala spouštět a vytahovat. Prapor se nevytahuje ani nespouští, protože je k žerdi přichycen napevno. Prapor také nemá, na rozdíl od vlajky, pevně předepsané poměry stran. Používá se nejen ve vodorovné, ale i svislé poloze.

Pozor při vyvěšování!

Už víme, že když visí vlajka či prapor vodorovně, musí být bílý pruh nahoře a červený dole.
Ale pozor, pokud věšíme prapor svisle, nemůžeme ho pouze posunout ve směru hodinových ručiček o 90°, ale musíme ho i obrátit „na rub“, tedy tak, aby byl při pohledu na prapor bílý pruh nalevo od červeného. Modrý klín pak musí vždy při svislém věšení směřovat dolů!

Vzhled vlajek

Vlajky jsou dnes nejčastěji pravoúhlé a obdélníkové. Ale existují i výjimky. Švýcarsko a Vatikán mají vlajky čtvercové. Nepravidelný – cípatý tvar vlajky má například Nepál. Součástí definice vzhledu vlajky je poměr jejich stran. Obvyklý je poměr 3:2 (ten má i naše vlajka) nebo 2:1. Ale například vlajka Polska má poměr stran 8:5 a Spojené státy americké 19:10

Vlajky s klínem

Uspořádání vlajky s klínem může působit hodně nezvykle. Je pravda, že takových vlajek na světě mnoho není. Tradičnější je uspořádání barev na vlajkách do svislých či vodorovných pruhů. Nejpodobnější naší vlajce, tedy s klínem i s modrou, bílou a červenou barvou, je vlajka Filipín. Má ale bílý klín, jiný odstín modré barvy a také odlišný poměr stran 2:1. Znamená to tedy, že je protáhlejší.

Zajímavosti

Co je to korouhev?

Korouhev je typ praporu, připevněného k žerdi bokem a navíc vyztuženém při horním okraji. Korouhve měly často protažený horní vlající cíp.

Jak se vlajka nosí

Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).

Pirátská vlajka…
Lebka nebo hodiny?

Pirátská vlajka měla nahánět strach. Většina pirátů používala v 17. a 18. století čistě černou, původně i červenou, vlajku. Někteří na ni přidávali lebku bez nebo se zkříženými kostmi (hnáty) nebo šavlemi. V této době bychom ale na černé vlajce mohli najít také bílou siluetu přesýpacích hodin, protože i ty byly symbolem smrti.

Kdy je vlajka na půl žerdi?

Na znamení smutku se vyvěšuje vlajka tzv. na půl žerdi. Správně se v tomto případě vlajka nejprve vytáhne až na vrchol, a pak se teprve spustí do poloviny stožáru. Jako smuteční symbol se také používá černý prapor.

Jak se vlajka pere a suší?

Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země! V opačném případě by se měla zničit. Je-li nutné vlajku vyprat, nesmí se k usušení věšet venku na šňůře od prádla. Měla by se znovu umístit na stožár (v dešti bude také mokrá).

Úkol

Vyberte 2 správné varianty zavěšení naší vlajky

Teď, když jste se dozvěděli tolik informací o naší vlajce, nebude to pro vás určitě žádný problém.

© Dny české státnosti o.p.s. a kolektiv autorů, 2014