Státní barvy

Oficiální barvy našeho státu vychází ze státní vlajky. Je to místo, kde se nejzřetelněji uplatňují. Naše národní barvy jsou tři – bílá, červená a modrá. Jsou to barvy, se kterými je náš stát spojen a které by si s ním měl každý vybavit. Nebyly zvoleny náhodou, ale mají k naší zemi mnohaletý, mohli bychom říci staletý, vztah.

Bílá
Bílá barva je mezi našimi státními barvami nejvýznamnější. Proto musí stát na prvním místě. Odpovídá barvě erbovního znamení. Tím je v našem případě stříbrný dvouocasý lev. Teoreticky by tedy první barvou měla být stříbrná. Prakticky se však nahrazuje bílou.
Červená
Červená barva odpovídá barvě štítu neboli pozadí znaku. Tato barva tedy vychází ze skutečnosti, že máme ve znaku bílého lva na červeném pozadí.
Modrá
Modrá barva se do naší vlajky a tedy i mezi státní barvy dostala jako poslední, v roce 1920. V roce 1993, při vzniku samostatné České republiky mohl být původní tmavý odstín modré barvy nahrazen světlou blankytnou modří. Nakonec se tak však nestalo.

Historie

Podle heraldických pravidel se oficiální barvy odvozují ze znaku. Protože byl od 13. století znakem Čechů stříbrný lev v červeném poli, byly odvozenými barvami bílá a červená. Státní barvy se po vzniku Československa používaly také na hraničních závorách. Jenže bílou a červenou barvu používaly i sousední dva státy – Polsko a Rakouská republika. Cizinec tak mohl být při překračování státních hranic snadno zmaten.
Tehdy si naše republika zvolila třetí barvu – modrou. Chvíli to ale trvalo. Jednání byla vášnivá, vždyť možností bylo mnoho a bylo jasné, že nová barva se bude muset objevit i na vlajce. Nakonec se téměř všichni se shodli na modré. Úředně byla nová, třetí barva zavedena v roce 1920.
Podle pravidel heraldiky se oficiální státní barvy odvozují od znaku. Barvy jsou uspořádány podle důležitosti. Nejvýznamnější je barva erbovního znamení (lev, býk, orel…). Jeho barva je tedy vždy první. Druhá pak odpovídá barvě štítu. Pak případně následují další barvy. Heraldicky je přípustné nahrazování kovů barvami, tedy zlaté žlutou a stříbrné bílou. V českém případě šlo od poloviny 13. století o bílou a červenou. Československá ústava k nim v roce 1920 připojila v pořadí ještě třetí barvu, modrou. Tato barva je spojena se znakem Moravy a v době předválečného Československa i se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Oficiální české barvy nacházejí uplatnění i na stuhách státních záslužných řádů a vyznamenání. Původní dvě barvy, bílá a červená, přísluší k nejvyššímu Řádu bílého lva, zřízenému v roce 1922. Trojice barev bílá červená a modrá zase patří k novějšímu řádu Tomáše Garriqua Masaryka z roku 1990.

Zajímavosti

Jak si zapamatovat pořadí barev?

Existuje řada „pomůcek“, jak si zapamatovat místo barev na trikoloře či na vlajce. Jde zejména o to, že bílá barva musí být ve vodorovné poloze vždy nahoře. Jedna taková pomůcka například říká, že vajíčko (bílá) může ležet na cihle (červená), ale obráceně to nejde – vejce by se rozbilo.

Symbolický význam barev?

Barvy mohou mít také symbolický význam, vycházející většinou z naší zkušenosti. Víme, že naše krev je červená, a tak červenou barvu spojujeme logicky s krví, krev s bolestí a bolest s násilím. Proto je červená barva symbolicky barvou síly, ale i násilí, bolesti a utrpení, či boje a války.

Obliba modré

Modrá barva je dnes nejoblíbenější barvou vůbec. A také je jednou z nejnošenějších barev. Řada vojenských uniforem je modrých, a to nejen ty námořnické. Všimli jste si, že modrou uniformu nosí železničáři, listonoši nebo třeba hasiči? Také policejní uniformy byly u nás původně modré. Typická je modrá barva i pro džíny.

Symbolika prostoru?

Už víme, že v heraldice je důležitější pravá strana z pohledu nositele štítu. Stejně tak významnější je pozice horní. A také jsme poznali, že toto pravidlo je důležité znát i u trikolory. Vše vychází ze středověkých představ o světě a jeho uspořádání. Nahoře je to dobré, dole to špatné, nebezpečné a zlé. Tak lidé obraceli hlavu s nadějí vzhůru k nebesům, kde bylo světlo, kde sídlil Bůh a andělé, zatímco podzemí bylo temné, tajuplné, nebezpečné a vyhrazené peklu.

Ještě jednou
vpravo a vlevo

Heraldické pravidlo významnějšího postavení pravé strany má svůj odraz také v řadě praktických skutečností, včetně řady rčení. Tak pravda i právo jsou odvozeny od pravé strany. Pro štěstí vykračujeme pravou nohou … Naopak to méně podstatné, či dokonce špatné, označujeme jako „levárnu“, nemanželské dítě jako „levobočka“…

Jak „číst“ barvy?

Symbolický význam mají barvy především ve středověkém umění. Například to, jakou barvu má oblečení jednotlivých postav, není náhodné. Představme si symbolický význam některých barev:
Červená představuje barvu krve a utrpení, zároveň je však také barvou života a lásky.
Modrá je barvou věrnosti, nebes a nekonečnosti. Je barvou klidu, souladu, citu.

Žlutá měla většinou ve středověku negativní význam. Symbolizuje závist a pýchu, představuje zradu a nečestnost, nebo také nebezpečí. Ostatně i v přírodě často žlutá (většinou spolu s černou) signalizuje nebezpečí – například vosa.
Zelená značí spolehlivost a naději, obnovu a život – na jaře se totiž vše zelená a začíná nově růst. Má však i negativní význam jako barva jedu…

Bílá je symbolem čistoty a světla.

 Černá je symbolem strachu a nebezpečí.

Úkol

Vyberte správně rozvrženou trikoloru

Teď, když jste se dozvěděli tolik informací o prezidentské standartě, nebude to pro vás určitě žádný problém.

© Dny české státnosti o.p.s. a kolektiv autorů, 2014