Státní pečeť

Státní pečeť je jedním ze sedmi státních symbolů naší republiky. Je však patrně tím symbolem, se kterým se prakticky téměř nesetkáte. Používá ji prezident při podpisu významných mezinárodních smluv nebo při vydávání pověřovacích listin velvyslancům. Nejspíše byste ji mohli zahlédnout v televizi při záznamu nějaké takové události.

Pečetidlo státní pečeti je podle zákona uloženo u prezidenta České republiky. Našli bychom ho tedy v jeho kanceláři. Povinností prezidenta republiky je pečetidlo opatrovat. Zfalšování pečeti, tedy její nedovolené vyhotovení a zneužití je trestným činem
Znak
Státní pečeť sestává mimo jiné z velkého státního znaku složeného ze znaků Čech, Moravy a Slezska. Je umístěný uprostřed pečeti a tvoří jeho obrazovou část.
Opis
V pečeti najdeme kromě obrazu i text „Česká republika“. Nápis je umístěn po obvodu pečeti a odborně se mu říká opis. Květ v horní části pečeti mezi písmeny „A“ a „Č“ označuje začátek, respektive konec opisu tak, aby bylo zřejmé, odkud jej máme číst.
Lipové listy
Dvě trojice lipových listů se objevily na naší státní pečeti poprvé v roce 1960 a vlastně na ní zůstaly až dodnes. Lipové ratolesti se nacházely i na prvorepublikové velké státní pečeti a pečeti prezidenta, a to v rámci vyobrazení velkého státního znaku. Lípa je totiž náš národní strom.
Tvar a velikost
Naše státní pečeť má kruhový tvar. Užívá se ve dvou velikostech: 6,6 cm a 4,6 cm. Pečetidlo, ze kterého se pečeť vlastně otiskuje, je kovové – bronzové.

Historie

Nejstarší pečeti byly z hlíny a používaly se v Mezopotámii již před několika tisíci lety. V době, kdy lidé ještě neuměli číst a psát, označovali svůj majetek často také vypálenou značkou. Pečeť, ale i takováto značka, zastupovala svého majitele a dokládala pravost či vlastnictví označeného. Když husité ve středověku vedli zahraniční jednání, nechali vytvořit pečeť Českého království.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo zapotřebí rychle vytvořit také pečeť nového státu. Vznikla tak pečeť provizorní, bez nápisu, jen s vyobrazením dvouocasého lva ve štítu. Používala se skoro šest let. Tak dlouho totiž trvalo sochaři Damiánu Pešanovi vytvoření rukojetí k velké a malé pečeti z tvrdého ebenového dřeva. Obě pečeti pak uchovával premiér. V roce 1960 vznikla opět pečeť jediná, kterou namísto premiéra převzal prezident.
Nejstarší „státní“ pečeť v dnešním slova smyslu, tedy bez vazby na vládnoucího panovníka, nechali pořídit před polovinou 15. století představitelé vítězných husitů v rámci příprav na diplomatická jednání s cizinou. Uzavřené dohody bylo třeba stvrdit vedle podpisu také pečetí. Ta dosvědčovala pravost dokumentu a zavazovala k dodržování jeho obsahu. Ona nejstarší pečeť zobrazovala štít s dvouocasým lvem a latinský opis ji označoval jako pečeť Koruny království českého, což byl tehdejší oficiální název státu. V této podobě se používala více text než čtvrt století. Štít s dvouocasým lvem se objevil také po roce 1918 na první provizorní pečeti nového Československa. Tu později nahradila velká a malá pečeť republiky. Od roku 1960 existovala jediná státní pečeť, zobrazující státní znak doplněný z obou stran lipovými ratolestmi o třech listech. Současná pečeť s velkým znakem České republiky uprostřed pochází z roku 1990.

Informace

Co je to pečeť?

Pečeť je grafické znamení otištěné, vytlačené či připevněné na dokumentu – listině či dopisu – sloužící k ověření jeho pravosti. Pečeť nese grafický znak, který zastupuje jeho majitele.
  

Jaké jsou funkce pečeti?

Vedle ověření pravosti dokumentu plnila pečeť v minulosti ještě několik jiných funkcí. Tak například dokument uzavírala, tedy svým způsobem zalepovala, aby se do něj nikdo nedostal. K otevření pak bylo třeba pečeť rozlomit.
 

Co je to pečetní látka?

Pečetní látka je materiál, do kterého pečetidlo neboli pečetní typář otiskujeme. Musí být dostatečně pevná a současně pružná, aby do ní šlo otiskovat a otisk posléze zachovat.

U nás se nejčastěji používal vosk. Ale našli bychom i pečeti například z pšeničného těsta.

Barva pečeti

Barva pečetí může být různá. Nejčastěji je to červená, zelená, černá či přírodní. Záleží na tom, jaká barvící přísada se do vosku přidá. U černých pečetí to byly například saze.

Zajímavosti

Musí být pečeť kruhová?

Vůbec ne! U pečetí existuje celá řada různých tvarů, od klasických kulatých přes oválné, víceboké (nejčastěji šesti či osmihranné), pečeti ve tvar čtyřlístku anebo i v Čechách oblíbené pečeti ve tvaru štítu.

Také pokud jde o velikost, existuje velká řada možností. Nejmenší pečeti mají průměr okolo 1 centimetru, největší až 15 centimetrů!

Více pečetí?

Pečeti mohou být buďto přímo otištěny na dokument nebo k němu mohou být přivěšeny. Druhý způsob se používal především v minulosti. Při dolní hraně či po obvodu dokumentu jsou k němu na šňůrách nebo na pergamenových (tj. kožených) proužcích připevněny jednotlivé pečeti. Pokud dokument ztvrzovalo více osob, mohlo být k němu připojeno i velké množství pečetí. 2, 5, 10, 15 i více!

Nejstarší pečeť československého státu

Na nejstarší provizorní pečeti československého státu, užívané po jeho vzniku k pečetění mezinárodních smluv, chybí opis, tedy jakýkoliv nápis. Jednoduchá kruhová pečeť je tvořena pouze dvouocasým lvem ve štítu.

Oboustranné pečeti

Přivěšená pečeť může mít otisk pečetidla na přední i zadní straně – lícní (latinsky avers) i rubní (latinsky revers), potom mluvíme o oboustranné pečeti. Zvláště u panovníků a papežů byly oblíbené tzv. mincovní pečeti. Jak název napovídá, stejně jako u mince je pečetní obraz z obou stran stejně velký. Postupem doby ve snaze zabránit falšování pečetí vznikly tzv. rubní pečeti, tedy pečeti, které měly otištěnou na rubní straně menší pečeť. Za účelem vyhotovování oboustranných pečetí bylo třeba dvou pečetidel, typařů. Ty byly často z důvodů bezpečnosti uchovávány odděleně.

Sfragistika

Sfragistika je věda , která se zabývá studiem pečetí. Její základy se objevují již na konci 17. století.

Co je to bula?

Bula je pečeť z kovu, například z olova, ale často i velmi drahého, třeba ze zlata. Pečetění zlatem a jinými kovy bylo do západní Evropy převzato z Byzance. Olověné buly jsou nejčastější u papežů, zlaté pak používali císařové a králové, z našich třeba Přemysl Otakar I. a Karel IV. Zlatou pečetí se zdůrazňovalo nejen postavení a bohatství pečetitele, ale také se jí vyjadřovala úcta k tomu, pro koho byla takto zpečetěná listina vydávána, mohla se jí také zvýrazňovat důležitost události.

Úkol




Otiskni si svou vlastní pečeť,
která by tě nejlépe vystihovala...

Zvolte si tvar pečeti

Kruhová pečeť
Čtvercová pečeť
Šestiboková pečeť
Pečeť ve tvaru štítu
Pečeť s tvarem čtyřlístku
 

Zvolte si zvíře

lev – síla a odvaha
orel – dravost
kůň – rychlost
zajíc – plachost
ryba – mlčenlivost
květina – krása
© Dny české státnosti o.p.s. a kolektiv autorů, 2014